kroužkujte osmičku !
Musíme změnit svůj vztah k nedemokratickým a nesekulárním kulturám, protože globalizace sama od sebe nemá dostatečný respekt k našim národům a státům ani automaticky neznamená vyšší úroveň demokracie a vyšší kvalitu života. Vracejí se nám náboženské války a další problémy, o kterých jsme si na konci 20. století mysleli, že už jsou jen dávnou minulostí. Chci, aby se Evropská unie vrátila k ideálům, na jejichž základě byla založena a kvůli kterým jsme do ní s nadějí vstupovali, pokud to ovšem je vůbec možné.
Nemyslím to tak, že bychom měli s cizími kulturami bojovat nebo je zakazovat. Stačilo by, kdybychom jim přestali slepě dávat přednost před naší vlastní tradicí a kulturou. Stačilo by přestat zpochybňovat, že to byla právě naše kultura, která dala pokrok celému lidstvu. Nejprve je třeba začít u sebe. Kdo nepozná sebe sama, nemůže se správně chovat podle přikázání „Miluj svého bližního jako sám sebe!“. Není zdravé, když o sobě někdo tvrdí, že je humanista, ale přitom nemá v pořádku vlastní rodinné vztahy a stydí se za svůj národ, ale náhradou za to obdivuje a slepě podporuje nějakou exotickou kulturu. Být vlastenec není ostuda, i když se to dnes ze zlé vůle používá ve snaze někoho nepříznivě ocejchovat. Vlastní rodina, národ, nadnárodní region … a tak postupně až k celému lidstvu tvoří jeden spojitý celek mezilidských vztahů, a proto je fungující rodina a vlastenectví důležitou podmínkou pro plnohodnotné evropanství a také lidství.
Evropská unie má heslo „Jednotná v rozmanitosti“ (latinsky „in varietate concordia“). Přesně o to jde. Buďme rádi, že jsme Češi, potom také, že jsme Slované a dále Středoevropané … Jazykovou a kulturní blízkost Čechů se Slováky, Slovinci, Lužičany, Poláky, Chorvaty, Srby atd. není třeba připomínat. Podobně funguje i kulturní blízkost všech obyvatel celé střední Evropy. Například od Bavorska a Tyrolska přes Slovinsko, Slavonii, Vojvodinu, Maďarsko, Podkarpatí, Halič, Slovensko, Slezsko, Lužici, Čechy a Moravu máme kromě mnoha dalších věcí podobné lidové písničky a pivo. Naše národní jídla štrůdl, buchty a koláče si mezi sebou nepotřebujeme anglicky popisovat jako nějaký „e spešl kejk“. Spojují nás společné dějiny, společný životní styl, společná regionální kultura. Názory některých šílenců o potřebě výměny nebo převýchovy obyvatelstva Evropy a škatulkování evropských národů na hodné a zlé jako v polepšovně mají často původ v tom, že si tito nebezpeční blázni hojí svoje vlastní traumata z dětství a z vlastní rodiny.
kroužkujte osmičku !